Znáte ten pocit samoty?
znáte to bodání temnoty?
kdy myslíte si že to půjde,
ale vše vám zatím ujde.

Kdy čekáš už jen dobré zprávy,
jsou ti přednější než tvoje zdravý,
kdy duši najdeš spřízněnou,
kdy pro tebe je proměnou...

Nechceš věřit co může být,
že blest, trápení tě můžou navštívit,
nechceš věřit na dobro a zlo,
ale víš co by ti pomohlo.

Kdy v životě poznáš sám sebe,
kdy nepříde ti vhod jen nebe,
kdy povztaneš z popela svého,
kde trčí šíp ze srdce tvého.

Kdy mámení a slepota tě zasáhnou,
půvab a krása oči ti protáhnou,
kdy myslíš že je to ta pravá,
kdy najevo ti to dává.

A pak, ze snu tě probudí,
a připadáš si jak probodlý,
probudí tě slova z jejích úst,
zničí se ten lásky růst.

Slova, která bolí tě o to víc,
že řekne to jako by nic,
třeba bolí jí to víc jak tebe,
ale bojíte se oba sebe...

Říká se že všechno přebolí,
a když řekneš že tě to nebolí,
jsi pěkný lhář, protože láska pravá,
ta láska pravá ta bolest zanechává!!

Psát víc už asi nebdu dál,
je jedno jestli si vůl nebo král,
ať si lempl nebo hrdina,
ta láska stále zůstává....!!!